Zde najdete několik typů na hry pro skupinku cca deseti dětí.
Vrah
Tato hra se hraje ve tmě nebo se zavázanýma očima v uzavřené místnosti s dveřmi. Na začátku se vybere jeden detektiv, který jde za dveře. Zbytek hráčů si rozlosuje lístečky, na jednom je napsáno vrah nebo nakreslený meč. Vrah neříká, že je vrah. V místnosti se zhasnou světla nebo si hráči zavážou oči. Detektiv jde za dveře. Vrah hledá někoho, koho zabije. Jakmile někoho najde, lehce se ho dotkne kolem krku. Oběť zaječí. Jakmile detektiv uslyší křik, otevře a rozsvítí. Pak vede diskusi s ostatními hráči a hledá vraha. Nakonec se jednoho z hráčů zeptá, jestli je vrah. Jestli je, hra končí. Jestli ne, detektiv opět odchází za dveře a hra pokračuje. Hraje se do odhalení vraha.
Želvičky
Hraje se v místnosti nebo venku na předem označeném prostoru. Z hrajících se určí jeden, který je lovec. Ostatní jsou želvičky. Želvičky chodí po čtyřech a lovci je loví. Lovec želvičku uloví tak, že ji otočí na záda. Ulovená želvička se stává lovcem. Kra končí, když zbývá jedna želvička – která vyhrává.
Hutu-tutu
Na hraní této hry je nejvhodnější volné prostranství nebo tělocvična. Hráči se rozdělí do dvou týmů. Vymezí se hrací pole, které se rozdělí na poloviny čarou. Každý tým jde do jednoho pole. Hra probíhá následovně. Vždy jeden člověk z týmu vybíhá do pole druhého týmu, kde se snaží dotknout co nejvíce protihráčů. Aby to nebylo jednoduché, musí se před čarou nadechnout a po celou dobu pohybu po nepřátelském poli musí říkat „Hutututututututu…“, když mu dojde dech, aniž by se stihl vrátit, zůstává v protějším týmu. Když se stihne vrátit, všichni, kteří se ho dotkli, jdou za ním do týmu. Protější tým ho může jakkoli držet a bránit mu v překročení čáry nazpět.
Pravidla si můžete libovolně upravovat dle potřeb. Hodně zábavy při hraní her.